7.5.2010

Od 18:00
Vstupné 0,- CZK

DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ - ČARODĚJŮV UČEŇ

PŘEDSKAKUJE KAPELA PLZEŇSKÝ EXPRES ,DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ ZAČÍNÁ V 21:00

MÍSTO KONÁNÍ :KBELSKÝ PARK

Čarodějův učeň
Hororová performance na téma příběhu o chlapci Krabatovi, který se stane učedníkem v tajemném mlýnu a vstoupí do služeb Mistra. Jak se postupně ukáže, mlýn je zakletý a Mistr své tovaryše zasvěcuje do tajů černé magie. Zároveň je ale Krabat, stejně jako ostatní, donucen upsat Mistrovi svou duši - a když na konci každého roku zemře jeden tovaryš, je Krabatovi jasné, jaký osud ho čeká....
Hrají: Ondřej Pšenička, Jan Donáth, Jiří Sýkora, Mikuláš Outrata, Romana Goščíková, Pavel Krajíček, Matyáš Řezníček/David Hájek, Tereza Kaucká a další. Režijní vedení: Petr Smyczek, Jiří Sýkora Výtvarné zpracování: Lucie Štolcová
O INSCENAČNÍM PROJEKTU
Inspirováni návštěvou Lužice a rozhovory s členy místní kulturní organizace Domowina a českými sorabisty jsme se rozhodli nastudovat inscenaci na téma známé legendy o Krabatovi. Cílem projektu bylo oslovit mladou generaci moderním a věrohodným divadelním ztvárněním lužicko-srbské legendy a předložit jim interpretaci, ve které se mohou s Krabatem identifikovat. Projekt byl založen na posílení kulturní spolupráce s našimi lužickými sousedy a snaží se v širším smyslu upozornit v Čechách na existenci lužicko-srbské kultury a literatury jako takové. Představení mělo svou světovou premiéru na hradišti v lužicko-srbském Wotrově a první reprízy na dalších místech v Lužici

A tak je to tady se vším, Krabate. Všechno to čarování jednou pomine, všechno to krásné se ztratí. Jsou ale věci, které jen tak nezmizí, které tady budou věčně ... / A tak je to tu ze wšěm. Krabato. Wšo kuzłanje so raz skónči, wšo to krasne so zhubi. Su pak wěcy, kotrež so prosće tak njezhubja, kotrež tu wěčnje wostanu ...

O PŘÍBĚHU
Žánrově je nový Krabat moderním hororem - příběhem o chlapci, který se stane učedníkem v tajemném mlýnu a vstoupí do služeb Mistra. Jak se postupně ukáže, mlýn je zakletý a Mistra Krabata i ostatní tovaryše zasvěcuje do tajů černé magie. Zároveň s tím je ale Krabat, stejně jako ostatní, donucen upsat Mistrovi svou duši a když na konci každého roku zemře jeden tovaryš, je Krabatovi jasné, že i jeho čeká stejný osud. Je to ale také příběh o lásce: na tajných "služebních" výletech z mlýna se Krabat zamiluje do vesnické dívky (Kantorky) a jen díky její velké odvaze se mu podaří kouzlo tajemného mlýna zlomit, Mistra porazit a osvobodit se.
Krabatův příběh nemá být pouze moralitou v pohádkovém slova smyslu, ale spíše varováním před nástrahami moderní generace. Je o boji s "démony", které má v sobě každý z nás. Také dnes podléháme různým svodům, které se nám zdají bezpečné a zároveň přitažlivé, ale následně je obtížné se jich zříci. I pro Krabata byla tajná magie a přináležitost k tovaryšstvu velkým lákadlem. Navíc motiv protestu a vzpoury proti autoritě, která chlapce utlačuje, nabízí také mnoho paralel s životem mladých lidí.

Mrtví jsou mrtví, Krabate. A neobživnou, když o nich člověk bude mluvit. Kdo zemře ve mlýně na Blatech, ten je zapomenut, jakoby ho nikdy nebylo: jen tak lze dál žít - a žít se musí. / Mortwi su mortwi. A njewožiwja so, hdyž čłowjek wo nich rěči. Štóž w Błótowskim młynje zemrje, je zabyty, jako ženje njeby na swěće był: jenož tak přežiwiš - a žiwy być dyrbiš.
Představení "Čarodějův učeň" těží inspiraci ze staré lužické pověsti o chlapci "Krabatovi", která se v historii dočkala mnoha interpretací: známou verzi pověsti napsal v roce 1976 lužicko-srbský prozaik Jurij Brězan, který ve své knize propojuje archaický i moderní svět a věnuje se faustovskému tématu boje se zlem a jeho úskalím, u nás je asi nejznámější interpretace německého spisovatele a libereckého rodáka Otfrieda Preusslera. Jeho kniha se dočkala několika filmových zpracování (jmenujme slavný český animovaný film Karla Zemana z roku 1977 a německý hraný film Marca Kreuzpaintera z roku 2008), ovšem uchopitelné a moderní divadelní zpracování nám dosud na české, resp. lužické scéně chybělo.
Krabatův příběh je pojat jako hororová performance, která si hraje se světlem, stínem a tmou, prostorem a okolní temnotou a je tedy uzpůsobena ideálně k venkovním prostorám, podporuje to strach a nejistotu, která se vznáší nad tím oním tajemným mlýnem, do kterého může vstoupit kdokoliv z nás.
Režie se ujal Petr Smyczek, student filmové produkce na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku, který má s režírováním divadelních představení mnohaleté zkušenosti (Bůh od Woodyho Allena, Krysy Agathy Christie, Sebevrah Nikolaje Erdmana, Kvílení Allana Ginsberga, Člověk z půdy (Suchý/Šlitr) a další) a je rovněž autorem scénáře. Na Čarodějově učni se podílejí nejen členové a stálí herci Nepřijatelných mj. Mikuláš Outrata, Jan Donáth, Pavel Krajíček, ale ke spolupráci byli přizváni také herci s delší praxí - Ondřej Pšenička, Romana Goščíková či Jiří Sýkora.

 
 
Lidový Dům na Facebooku